Okresní města a jejich zajímavosti

Tady prozměnu vypíši pár okresních měst a přidám také nějakou tu zajímavost

Benešov

Kolem Benešova se nachází velmi mnoho zřícenin a zámků.

 

Zámek Konopiště

Hrad Zbořený Kostelec
Památník Josefa Lady
Mrač - zřícenina tvrze (13. stol.), tvrz (14. století), zřícenina zámku (18. století)
Hrad Týnec nad Sázavou
Zámek Jemniště
Kozí hřbet - zřícenina
Hrad Kožlí - zřícenina
Hrad Stará Dubá - zřícenina
Zámek Růžkovy Lhotice 
Hrad Zlenice (Hláska) - zřícenina

O Konopišti máme článek ve složce Památky.

Beroun

První zmínka o královském městě Beroun je z roku 1265, i když místo bylo osídleno již dříve.

 

 V šedesátých letech 19. století se v okolí města začalo s těžbou vápence a rozvinula se postupně i další průmyslová odvětví (průmysl textilní, železárenský). Díky železniční trati z Prahy do Plzně, která prochází údolím Berounky a samozřejmě i městem samotným, se stal Beroun vhodným místem pro zakládání nových průmyslových závodů, a to jak jihozápadním, tak i severovýchodním směrem od města. Vybudovány byly i méně významné železniční trati do Rudné, či do Rakovníka, které rovněž sloužily k dopravě zboží a umocnily tak význam Berouna jako průmyslového města.

 

Kladno

Kladno je statutární město ve středních Čechách, se 71 654 obyvateli je největším městem Středočeského kraje. Kladno je třinácté největší město České republiky.

 

Průmyslové město

Již roku 1830 byla v Kladně uvedena do provozu koňská dráha, určená tehdy hlavně pro převoz dřeva. Vedla z Brusky (dnes Praha Dejvice) na Vejhybku (dnes Kladno-Výhybka). Šlo o druhou veřejnou železnici 1840. Roku 1850 byl otevřen první důl Lucerna, roku 1889 železárny Poldi. Kladno se tak stalo jedním z průmyslových center Čech a rychle rostlo počtem obyvatel, rozlohou i významem. Velmi aktivní zde bylo dělnické hnutí, docházelo zde ke stávkám a demonstracím a Kladno se také stalo jedním z ohnisek českého komunistického hnutí. Těžký průmysl také znamenal poškození zdejšího životního prostředí.

Po pádu komunismu byl zdejší průmysl poškozen neúspěšnou privatizací. Vladimír Stehlík, který skrze svou firmu Bohemia Art většinu ocelárny převzal, přivedl podnik během několika let za podezřelých okolností ke krachu, což znamenalo ukončení řady provozů a rozdělení firmy. Město se s ekologickými i ekonomickými následky tohoto případu potýká dodnes. (pozn.čtenáře: pojem "přivedl ke krachu" připisujeme zde, na Kladně, spíše zásluhám tehdejších ministrů Dlouhého a Dyby, ty okolnosti kolem jejího krachu jsou rozhodně velmi zamotané.)

 

 Kolín

Kolín je okresní město na východě Středočeského kraje na řece Labi. Má přes 30 000 obyvatel a rozlohu 35 km² s průměrnou nadmořskou výškou 220 metrů. Je důležitou železniční křižovatkou. Je zde průmysl chemický, automobilový, strojírenský, potravinářský a polygrafický. Kolín byl založen relokací před rokem 1261 (první písemná zmínka) pravděpodobně Přemyslem Otakarem II., osídlena je však tato oblast nepřetržitě už od pravěku.

Památky

Historické jádro je od roku 1989 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Zachovalo si původní středověký půdorys. Na Karlově náměstí se nacházejí barokní domy, novorenesanční radnice, morový sloup a kašna. Jihozápadní část tvoří bývalé židovské ghetto se synagogou ze 17. století. Centrum je obehnáno dvojitým pásem hradeb (částečně zachovaným) s parkánem. Práchovna je předsunutá součást městského opevnění na pravém břehu Labe. Pochází z 15. století. Později sloužila jako sklad střelného prachu.

 

 

Kutná Hora

Kutná Hora je okresní město ve Středočeském kraji a významná městská památková rezervace, zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Má zhruba 22 000 obyvatel.

Založení

Jak název města naznačuje, souvisí jeho historie s těžbou („kutáním“) stříbra a stříbrných rud. Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě. To se v okolí vyskytovalo patrně i na povrchu a už v 10. století se na blízkém slavníkovském hradišti Malíně razily stříbrné denáry. S těžbou stříbra možná souviselo i založení cisterciáckého kláštera v sousedním Sedlci, prvního v Čechách. Sedlecký klášter založil roku 1142 Miroslav z Cimburka, významný dvořan knížete Vladislava II.

 

Památky

chrám sv. barbory, dům u rytířů, hrádek, jezuitská kolej, kamenná kašna, kamenný dům, kaple božího těla, kostel sv. jakuba, knížecí dům, morový sloup

 

Mělník

Leží na pravém břehu Labe naproti ústí Vltavy; historické centrum se rozkládá na vyvýšenině obtékané potokem Pšovkou.

Území dnešního města Mělník je osídleno už od neolitu. V oblasti Mělnicka se také odehrávají některé historické romány Eduarda Štorcha.

 

 

 

 

 

Zámek, původně středověký hrad, z něhož se zachovala klenutá síň v západním křídle a brána z 15. století. Po roce 1550 přistavěno renesanční severní křídlo s loggiemi, po roce 1690 přistavěno jižní křídlo s arkádami a po roce 1925 upravena vinárna s terasou.

 

Radnice, původně rychta z roku 1398, od roku 1449 radnice, přestavěna po požáru roku 1793 a znovu roku 1889 a 1941.Gotický trojlodní kostel svatého Petra a Pavla, původně románský z 11. století, z něhož se zachovala spodní část věže. Přestavěn v letech 1480-1488 (klenba v lodi, věž) a po roce 1516 (nový presbytář, klenba hlavní lodi a krypta). V kněžišti je sanktuář z roku 1530 a renesanční lavice. V sakristii je náhrobek probošta Jana z Landštejna z roku 1389.

Hřbitovní kostel sv. Ludmily z roku 1585, přestavěný 1683.

Renesanční a barokní domy na náměstí a v Palackého ulici.

Pražská brána (kolem 1500) a zbytky hradeb s baštou a vodárenskou věží.

Na vyhlídce za severním křídlem zámku stojí socha Karla IV. od sochaře Josefa Maxe z roku 1878.

Z mělnické vyhlídky je mimo jiné vidět památná hora Říp a za dobré viditelnosti České středohoří. K velmi vyhledávaným oblastem v zázemí Mělníka patří Kokořínsko s pískovcovými skalami a gotickým hradem Kokořín ze 14. století.

 

 

 

 

Ve městě Mělník sídlí Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Na levém břehu Labe přibližně naproti Liběchovu u obce Horní Počaply (asi 9 km po proudu od centra města) leží tepelná Elektrárna Mělník. Zajmavý pohled je i z Vrázovy Vyhlídky.

 Mladá Boleslav

 Mladou Boleslav založil Boleslav II. jako hrad zvaný Nový nebo Mladý Boleslav ve 2. polovině 10. století. Ve středověku bylo město v majetku pánů z Michalovic, poté Krajířů z Krajku. Roku 1600 císař Rudolf II. povýšil Mladou Boleslav na královské město. Od 15. do 17. století mělo město kališnickou správu, významně zde působila Jednota bratrská. Boleslavi se díky tomu přezdívalo "Bratrský Řím". Po třicetileté válce nastal úpadek, pobořen byl také mladoboleslavský hrad. Rozkvět byl znovu nastartován s rozvojem průmyslu. Od počátku 20. století rychle vznikaly nové čtvrtě a město se výrazně rozšiřovalo za hranice své původní zástavby, která na severu končila přibližně (dnešní) Jaselskou a Dukelskou ulicí. Roku 1905 byla založena továrna na jízdní kola "Slavia", z níž se zanedlouho stala továrna na motocykly a poté automobilka Laurin & Klement, dnešní Škoda Auto.

 

Mladá Boleslav – znak

Nymburk

Nymburk je důležitou železniční křižovatkou s depem kolejových vozidel ČD.

Důležitým výrobním podnikem je firma JDK, spol. s r.o, , která vyrábí chladicí zařízení a vyváží je do celého světa.

 

Královské město Svinibrod, dnes Nymburk vděčí za své založení Přemyslu Otakaru II. Přesné datum, kdy bylo započato s výstavbou Nymburka, však dodnes není úplně známo. Název Nymburk je odvozen od slova Neuenburch a byl původně osídlen německy mluvícími osadníky. Podle Hájkovy kroniky se Nymburk dříve jmenoval Svinibrod a to z důvodu, že se zde na druhé části, dnes za Labem pásly svině(prasata). Český jazyk převládl nad německým jazykem až v 15. století po husitských válkách.

 

 Příbram

 

Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. V barokním období vznikl svatohorský komplex - poutní kostel Panny Marie obklopený čtvercovým ambitem s rohovými kaplemi a bývalou rezidencí Jezuitů. Rozmach dolování pokračoval od 17. století, v 18. století bylo vybudováno pět hlubinných dolů u Příbrami na Březových Horách. V dole Vojtěch byla v roce 1875 poprvé na světě dosažena hloubka 1 000 m. Požár v Mariánském dole v roce 1892 připravil o život 319 horníků. Příbram byla jedním z nejmodernějších evropských důlních revírů až do 20. let 20. století.

Za druhé světové války byla v okolí Příbrami oblast silného partyzánského hnutí. Příbram byla osvobozena sovětskými partyzány kapitána Olesiňského, ale v nedaleké Slivici padly údajné poslední výstřely druhé světové války na evropském kontinentu až 11. května 1945, o den později se tam vzdaly poslední jednotky německého Wehrmachtu.

Březové Hory byly připojeny k Příbrami v roce 1953. Za socialismu význam Příbrami vzrostl díky těžbě uranu, zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému táborů nucených prací.

Současný život města ovlivnily obdobnou měrou jak společenské změny po Sametové revoluci roku 1989, tak ukončení důlní činnosti

 

    • Nad městem je známé poutní místo Svatá Hora – barokní kostel a klášter, spojený s městem unikátním zastřešeným schodištěm.

    • Náměstí Tomáše Garrigua Masaryka:

    • kostel sv. Jakuba (založený v r. 1298, s barokní lodí, novogotická věž z 19. století),

    • budova bývalého soudu (sgraffita podle kreseb Mikoláše Alše s hornickými motivy),

    • budova Knihovny Jana Drdy a další historické budovy;

    • Městský úřad – neorenesanční budova z r. 1890, architekt Vojtěch Ignác Ulmann;

    • Zámeček-Ernestinum – původně tvrz z 14. století, později arcibiskupská rezidence, nyní kulturní středisko s Galerií Františeka Drtikola, původní gotický arkýř

    • památník obětí první světové války (Akad. sochař Václav Šára), socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic (sochař Ivar Kodym);

    • Pražská ulice – městská zóna s obchody a restauracemi, na horním konci Václavské náměstí s kašnou a sochou sv. Václava (sochař Stanislav Hanzík);

    • Jiráskovy sady – park v centru staré Příbrami, obklopený historickými budovami:

    • konvikt (církevní škola), později budova rektorátu Vysoké školy báňské nebo sídlo Okresního národního výboru, architekt V. I. Ulmann,

    • pomník literárnímu dílu Aloise Jiráska (sochař Václav Šára), busta generála Richard Tesaříka;

    • příbramský hřbitov – hrobky mnoha příbramských osobností, památník obětí požáru v Mariánském dole v r. 1892 (druhý stejný se nachází na zdabořském hřbitově), památník vojáků Rudé armády padlých v okolí města za druhé světové války;

    • busta Antonína Dvořáka na Dvořákově nábřeží

Na tzv. sídlišti vybudovaném po r. 1945 najdete:

    • Kulturní dům – postavený v r. 1959, architekt Václav Hilský, sídlo příbramského divadla Antonína Dvořáka,

    • poblíž socha Antonína Dvořáka (sochař Josef Wagner);

    • socha Horníka (sochař L. Lošák) u příbramského gymnázia;

    • Muzeum třetího odboje

Na Březových Horách se nacházejí:

    • pět historických dolů a další objekty Hornického muzea Příbram;

    • kostel sv. Vojtěcha – neorenesanční, dokončen r. 1889;

    • hornický kostelík sv. Prokopa – založen v 18. století na místě staré dřevěné zvonice;

    • kostel sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra – postaven 1936.

 

 

 

Rakovník

 

Rakovník se původně nazýval Rokytka a to podle říčky, která osadou protékala. Své dnešní jméno dostal údajně podle báje o velikém hladomoru, který zasáhl kraj. Tehdy pomřelo mnoho lidu a neštěstí by zřejmě pokračovalo dál, kdyby jednu moudrou ženu nenapadlo uvařit svým dětem k jídlu raka. V té době se totiž myslelo, že rak, který získá po uvaření rudou barvu, je jedovatý. Děti však nepomřely, Rokytka žila z raků a znova se postavila na nohy. Pravděpodobnější však je, že Rakovník dostal své jméno buď podle porostu, který kdysi rostl v tamních mokřinách. Písemně je poprvé připomínán v roce 1252 jako sídlo soudu. Základ současné podoby (dlouhé náměstí) město získalo ovšem až někdy kolem roku 1300. Majestátem českého krále Jana Lucemburského byla městu potvrzena práva, která mělo již ve 13. století (právo mílové, trhu). Rakovník měl statut komorního města, které však více než na vůli královské komory bylo závislé na momentálním postavení nedalekého královského hradu Křivoklátu. Kolem roku 1352 vyhořel kostel sv. Mikuláše na východním konci náměstí. Byl vystavěn téměř celý nově jako děkanský kostel a posléze zasvěcen tentokrát sv. Bartoloměji.

Rakovník – znak

 

 

 

 

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode