Technické památky

Středočeský kraj má poměrně mnoho technických památek:

Alchymistická dílna v Kutné Hoře

 Kutné Hoře je existence alchymistické dílny doložena již v roce 1480. Tehdejší majitel domu na Palackého náměstí - nejmladší syn Jiřího z Poděbrad, Hynek, kníže Minsterberský, nechal v prvním patře věže tohoto domu vybudovat alchymistickou dílnu vyzdobenou mystickými ornamenty. Ještě roku 1902 je Hynkova laboratoř popisována jako zajímavá památka tehdejší alchymistické činnosti v původním stavebním slohu.

Červený mlýn v Dolních Bučicích

 

Nejstarší zpráva o Červeném mlýnu pochází z roku 1279, kdy Vilémovský klášter přeměnil ves, dvorec a mlýn v Dolních Bučicích, které mu již dříve patřili, na osadu. Lze se tedy domnívat, že byl mlýn vystavěn již dříve, snad po roce 1120, kdy byl založen klášter ve Vilémově. V roce 1556 mlynář tohoto mlýna věnoval zvon bučickému kostelu. Mlýn měl v té době 3 vodní kola a k němu 9 rolí. Dnes je mlýn ležící na okraji obce chráněnou kulturní památkou.

Důlní skanzen v Chrustenicích

Železnorudný důl Chrustenice byl v provozu v letech 1861 - 1965 a ve své době patřil k největším dolům v oblasti. Měl 84 pater sahajících až do hloubky 426m. Stálá expozice o lomech Amerika - Mořina.

Elektrárna a zdymadlo v Miřejovicích

 Vodní elektrárna s pěti Francisovými turbínami včetně říčního náhonu byla postavena v letech 1922 - 1928

Hornická naučná stezka v Kutné Hoře

Jednotlivá důlní díla naučné stezky jsou přístupná pouze v exteriéru. Každé zastavení je doplněno informační tabulí s popisem. Na stezce je možné vidět bývalé vstupy do dolů, struskové haldy, které jsou dokladem činnosti hutí v Kutné Hoře, či bývalý rudný závod na Kaňku, kde se těžily zinkové a olověné rudy až do ukončení těžby v roce 1992.

Hornické muzeum Příbram

Náměstí Hynka Kličky 293, Příbram, 261 01

Největší hornické muzeum v České republice založené roku 1886. Expozice Hornického muzea Příbram umístěné v originálních hornických provozních a správních objektech přibližují návštěvníkům ve třech prohlídkových areálech bohatou montánní minulost spjatou s těžbou ve stříbrorudním revíru, uranovém ložisku a podbrdské železářské oblasti. Hornický skanzen na Březových Horách tvoří historická Ševčinská šachta, zaražená roku 1813 na místě středověkého dolu ze 16. století, dále původní báňské budovy dolu Vojtěch, založeného roku 1779, a dolu Anna, který vznikl v roce 1789. Ševčinský důl kromě historických montánních expozic nabízí atraktivní jízdu hornickým vláčkem po povrchu, na dole Anna je možné vstoupit do podzemí a projet zdejším důlním vláčkem Prokopskou štolou k nejhlubší šachtě březohorského stříbrorudného revíru (1600 m). Důl Anna spojuje s dolem Vojtěch 330 m dlouhá přístupná vodní štola z konce 18. století. K nejvzácnějším exponátům muzea se řadí státem chráněné technické památky - parní těžní stroj dolu Vojtěch z roku 1889, parní těžní stroj dolu Anna z roku 1914 a vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov z 19. století, monument mezinárodního významu a jediný dochovaný na území ČR. Muzeum dále prezentuje havířský folklor v původní hornické chalupě pocházející ze 17. století a hodnotné mineralogicko-geologické sbírky.


Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích

 Se rozkládá asi 30 km západně od hl. města Prahy.
23. 7. 1874 začala Pražská železářská společnost na vrchu Homolka u Vinařic s hloubením jámy.  Uhelná sloj
o mocnosti 9 m byla odkryta 28. září 1878 v hloubce 515,2 m. Důl byl slavnostně pojmenován po tehdejším předsedovi správní rady JUDr. Kajetánu Majerovi – Mayrau. Skanzen svým návštěvníkům nabízí prohlídku technických památek zaměřených na dokumentaci a prezentaci hornické činnosti na Kladensku a Slánsku.

Kamenná kašna v Kutné Hoře

Ve středověku byly kvůli intenzivní důlní činnosti problémy se zásobováním města Kutná Hora pitnou vodou. Zásobování bylo řešeno pomocí několik kilometrů dlouhého dřevěného potrubí, které ústilo do nádrží na několika místech ve městě, z nichž byla voda odebírána. Kolem nádrže umístěné na dnešním Rejskově náměstí byl v letech 1493-1495 postaven Matějem Rejskem (sochařem a stavitelem kostelu svaté Barbory) kamenný dvanáctiboký hranol zdobený bohatým dekorem kamenných kružeb a fiál.

Tento kamenný hranol nazývaný Kamenná kašna je citlivě umístěn do prostoru náměstí a patří mezi skvosty pozdně gotické architektury a je i významnou památkou technického charakteru. Spolu s celou městskou památkovou rezervací je zařazen na český seznam památek Světového dědictví UNESCO

 

Kamenný most v Toušicích

Na potoce Výrovka (též Vavřinec nebo Kouřimka), jihovýchodně od vesnice Toušice, existoval v minulosti velký rybník, z něhož se dochovala hráz, jejíž součístí byl i pozoruhodný barokní kamenný most přes oba přepady. Most pocházející patrně z počátku 18. století má pět oblouků, pilíře založené přímo na skalním prahu jsou na návodní straně zpevněné břity. Most je postaven z místní ruly. Rybník byl s velkou pravděpodobností vypuštěn na konci 18. století. Toušický most je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek. Půvabná stavba je součástí naučné stezky Zásmuky – Kouřim

 

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode