Pohoří

Na území Středočeského kraje se stýkají 3 ze 6 geomorfologických subprovincie provincie Česká vysočina. Jsou to Česká tabule, Českomoravská a Poberounská subprovincie. Mezi nejvyšší pohoří patří Brdy, Středočeská pahorkatina, Hřebeny, Křivoklátská vrchovina či Dolnooharská tabule. Ve Středních Čechách se nenalézají příliš vysoká pohoří. Nejvyšším vrcholem kraje je Brdský Tok (865 m) a nejnižší bod se nachází na Labi u Horních Počápel s nadmořskou výškou 153 m.

Brdská vrchovina

nazývaná též Brdy, je pohoří a geomorfologický celek v Česku. Táhne se v délce téměř 80 km ve směru SV-JZ zhruba mezi městy Prahou a Plzní. Je to jediné skutečné pohoří ve Středních Čechách. Nejvyšší vrchol Tok (865 m) je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m) však stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, jejíž vrchol je tedy fakticky nejvyšším místem.

Velká část území Brdské vrchoviny (celé centrální Brdy) je součástí vojenského újezdu Brdy.

Brdská vrchovina se dělí na nižší jednotky:

• Hřebeny (severozápadně od průlomového údolí Litavky, mezi Jinci a městem Prahou, na jehož území z jihu zasahují. Nejvyšší vrchol Písek (691 m) je východně od Jinců, Plešivec (654 m) je nad Rejkovicemi severovýchodně od Jinců, významnou křižovatkou turistických tras jsou Křižatky (503 m), směrem k Praze pak následují vrcholy Kuchyňka (636 m), Studený vrch (660 m) s rozhlednou, Hradec (628 m), u Dobříše mimo hlavní hřeben Kazatelna (531 m), opět významnou turistickou křižovatkou je Stožec (605 m), u Kytína Vrážky (577 m), u Mníšku pod Brdy Skalka (553 m) s poutním kostelíkem, vysílačem je známý Cukrák (411 m) v těsné blízkosti Prahy. Toto vymezení je však z geomorfologického hlediska nepřesné. JZ hranici Hřebenů tvoří tok horní Chumavy, prochází sedlem mezi Kuchyňkou a Studeným vrchem (660 m) do mokřin pod vrchem Velký Ždírec. To znamená, že právě zde uváděný nejvyšší vrch - Písek (691 m), ale i další hory, jako Plešivec (654 m) a Kuchyňka (635 m) už náleží do vlastních Brd, do okrsku Třemošenská vrchovina. Geomorfologicky se Hřebeny dělí na okrsky Studenskou vrchovinu a Kopaninskou vrchovinu. Skutečným nejvyšším bodem Hřebenů je tak Studený vrch (660 m).
• Brdy – tedy vlastní Brdy v užším slova smyslu. Jde o část pohoří od údolí Chumavy přes sedlo mezi Kuchyňkou a Studeným vrchem (660 m) - již na Hřebenech, na jihozápad přes údolí Litavky a posléze na jih a jihovýchod až přibližně po městečko Bělčice. Brdy se oficiálně dělí na tři okrsky - Třemošenskou vrchovinu, Třemšínskou vrchovinu a Strašickou vrchovinu. Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální:
  • Střední Brdy (někdy též zvané Centrální Brdy) = Vojenský výcvikový prostor Brdy, nejvyšší část, včetně vrcholu Tok (865 m), nedaleko Toku je Koruna (831 m) a Jordán (826 m). U Padrťských rybníků, severně od zdejšího Nepomuku, je druhá nejvyšší hora, Praha (862 m). U Příbrami je hora Třemošná (778 m), jeden z nejvyšších vrcholů přístupných turistům ve Středních Brdech. U Obecnice je kromě Toku hora Brda (773 m), nedaleko Strašic Kamenná (735 m).
  • Jižní Brdy (Třemšínsko, jižně od potoka Bradavy), s nejvyššími vrcholy Třemšín (827 m) a Nad Maráskem (801 m).
• Příbramská pahorkatina (obklopuje od východu a jihu město Příbram) s vrchy Vojna (667 m), Na skále (633 m), Leč (628 m), Levín (612 m) a známá příbramská Svatá Hora (586 m). Příbramská pahorkatina se dělí na dva okrsky: Třebská pahorkatina a Pičínská pahorkatina.

K Brdům se někdy počítá i hřeben Radeč mezi Rokycany a Zbirohem, s vrcholem Brno (718 m) (jehož název odkazuje na vrchol Praha ve Středních Brdech). Geomorfologové však zpravidla Radeč počítají za součást Křivoklátské vrchoviny, nikoliv Brd.

Středočeská pahorkatina

Středočeská pahorkatina je s rozlohou 6 328 km² nejrozsáhlejší pahorkatinou na území Česka. Jedná se o geomorfologickou oblast. Nachází se na území středních a severní části jižních Čech po obou březích řeky Vltavy. Území se nachází v nadmořské výšce od 250 do 729 metrů a průměrná výšková členitost činí asi 50-150 m.

Členění na celky

Středočeská pahorkatina se dělí na čtyři celky a osm podcelků:

• Benešovská pahorkatina - 2 410 km², nejvyšší vrchol - Stráž - 638 m
• Vlašimská pahorkatina - 1 232 km², nejvyšší vrchol - Javorová skála - 723 m
• Táborská pahorkatina - 1 599 km², nejvyšší vrchol - Velký Mehelník - 633 m
• Blatenská pahorkatina - 1 087 km², nejvyšší vrchol - Drkolná - 729 m
•  
  

Křivoklátská vrchovina

Křivoklátská vrchovina je geomorfologický celek ve Středočeském a Plzeňském kraji. Tato členitá vrchovina je součástí Brdské oblasti v Poberounské soustavě. Většina území je tvořena zvrásněnými starohorními břidlicemi s vložkami buližníků, křemenců a spilitů. Na severozápadním okraji vystupují na povrch vyvřelé horniny (ryolit) z období starších prvohor. Charakteristickým rysem reliéfu jsou krátké hřbety ve směru JZ-SV, hluboké kaňonovité údolí řeky Berounky a jejích přítoků.

Nejvyšší vrchol, hřeben Radeč mezi Rokycany a Zbirohem je někdy považován za součást Brd. Přes 84 % území je součástí CHKO Křivoklátsko.