Okresy

Kraj je vymezen územím 12 okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník.

Sídlem dvou z okresů je rovněž hlavní město Praha.

OKRES BENEŠOV

Okres Benešov se rozkládá v jižní části Středočeského kraje na předělu mezi střední a jižní částí Čech. Na západě sousedí s okresy Příbram a Praha-západ, na severu s okresy Praha-východ, Kolín a Kutná Hora, na východě s okresem Havlíčkův Brod z kraje Vysočina, na jihu pak s okresy Pelhřimov (kraj Vysočina), Tábor a Písek (kraj Jihočeský).

Povrch převážné části okresu tvoří Středočeská pahorkatina v povodí střední Vltavy a dolní Sázavy. Terén okresu je členitý, lesnatý, s mnoha rybníky. Nadmořská výška kolísá od 200 do 700 metrů nad mořem. Pro hornatost okresu je typický táhnoucí se hřeben s Českou Sibiří, Sedleckou kotlinou. Nejvyšším bodem okresu je vrch Mezivrata (712 m n.m.).
 

OKRES BEROUN

Okres Beroun leží v západní části Středočeského kraje. Svojí východní hranicí sousedí s okresem Praha-západ, na jihu s okresem Příbram, na západě s okresem Rokycany a na severu s okresy Rakovník a Kladno. Dálnice D5 Praha – Plzeň rozděluje okres téměř souměrně na dvě poloviny.

Povrch okresu má charakter pahorkatiny. Rovinatější části se nacházejí v několika enklávách západně od Berouna, dále pak v oblasti Hostomic, Neumětel a Litně. Nejníže položeným místem okresu je hladina Berounky při jejím výtoku z území okresu za Zadní Třebání o nadmořské výšce 211 metrů. Nejvyšším místem je vrch Jivina – 620 m n.m..
Z morfologického hlediska patří Berounsko převážně ke Středočeskému krasu (Barandien). Je to vápencová oblast, rozkládající se přibližně kolem toku Berounky v úseku od Berouna ku Praze. Je zde vytvořeno mnoho zajímavých přírodních útvarů, a to především skalnaté útesy, lemující břehy Berounky a četné jeskyně. Z nich nejznámější jsou Koněpruské jeskyně, které mají bohatou krápníkovou výzdobu.
 

 Okres Kladno

leží na severozápadě Středočeského kraje. Má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, obklopeného ze všech stran specifickými regiony. Na východě rovinatým Mělnickem a příměstskou oblastí okresu Prahy-západ, na jihu malebným Berounskem, na západě lesnatým Rakovnickem a na severu podřipskou částí Litoměřicka.

Z horopisné polohy je Kladensko, jako celek, součástí Českého masivu, kde ve své severní části patří k tzv. Dolnohorské tabuli, ve střední a jižní tabuli k Poberounské soustavě

OKRES KOLÍN

Okres Kolín leží ve východní části Středočeského kraje. Má protáhlý tvar od západu k východu. Východní hranici tvoří okresy Hradec Králové a Pardubice. Na severu hraničí s okresem Nymburk, na západě s okresem Praha-východ, na jihu s Benešovem a Kutnou Horou.

Reliéf okresu je rovinný až mírně zvlněný, pozvolna stoupající od severu k jihu a od východu k západu. Severní část zabírá Středolabská tabule

OKRES KUTNÁ HORA

Okres Kutná Hora se rozkládá na severním okraji Českomoravské vrchoviny mezi středními toky Sázavy a Labe. Je okrajovým okresem Středočeského kraje a leží v jeho jihovýchodním cípu. Svojí severní hranicí hraničí s okresem Kolín, na jihozápadě s okresem Benešov. Celou svou východní hranicí tvoří hranici s kraji Pardubickým a Vysočinou, s jejich okresy Pardubice, Chrudim a Havlíčkův Brod.

Území okresu nemá jednotný přírodní ráz. Na jeho podobě se uplatňovaly mnohé a rozmanité geologické vlivy. Patří ke třem horopisným celkům – Českomoravské vrchovině, Čáslavské kotlině a Polabské nížině. Nejníže položené místo okresu (198 m n.m.) je v jeho severní části, kde potok Klejnarka opouští území okresu, nejvyšší je vrch „Na Průhoně“ (551 m n.m.) u Třebětína. V ose západ-východ měří okres Kutná hora 49 km, v ose sever-jih 38 km.

 

OKRES MĚLNÍK

Území okresu Mělník leží v severní části středních Čech a je rozloženo téměř souměrně kolem soutoku Labe a Vltavy. Svojí jižní hranicí sousedí s oběma pražskými okresy, na západě s Kladenskem, na východě s Mladoboleslavskem a jeho severozápadní a severní hranici tvoří litoměřický a českolipský okres v severních Čechách.

Povrch území je většinou rovinatý, má nížinný charakter, pouze v severní části převládají výše položené lesní oblasti chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Nejvýše položeným místem je Vrátenská hora u Mšena o nadmořské výšce 508 metrů, nejnižším místem Mělnicka je koryto řeky Labe v katastru obce Horní Počaply (153 m n.m.), což je současně nejnižší bod celého Středočeského kraje.

OKRES MLADÁ BOLESLAV

Okres Mladá Boleslav se nachází v severní části středních Čech. Řekou Jizerou je rozdělen přibližně na dvě stejné části. Je protáhlého tvaru ve směru od severu k jihu, kde téměř zasahuje až k samému Labi. Na jihu sousedí s okresem Praha-východ a Nymburk, na západě s Mělníkem, na severu s okresy Česká Lípa a Liberec v severních Čechách a na východě s okresy Semily a Jičín ve východních Čechách.

Povrch území je členitý. V severní části převládají nízké pahorkatiny, které jsou součástí Českého ráje, jižní část je rovinatá. Nejvyšším bodem je vrch Mužský se 463 m nadmořské výšky a nejnižším bodem je koryto řeky Jizery před jejím ústím do Labe (170 m n.m.).

 OKRES NYMBURK

Okres Nymburk se rozkládá ve východní části Středočeského kraje v Polabské nížině. Jeho severním sousedem je Mladoboleslavsko, na západě hraničí s okresem Praha-východ, jižním sousedem je Kolínsko a na východě hraničí s jičínským a královéhradeckým okresem.

Povrch Nymburska je málo členitý s charakterem výrazně rovinného typu. Největší část okresu leží v nížině pod 200 m nad mořem a jen na severu území mírně stoupá do výšky ke 300 m nad mořem u Chroustova – 290 m. Nejnižší místo je při odtoku Labe z okresu – 173 m n.m.. Ojedinělé lokality jako Oškobrh 285 m n.m., Chotuc 252 m n.m. a Sadský kopec s 213 m n.m. porušují rovinný ráz krajiny.

OKRES PRAHA–VÝCHOD

Okres Praha-východ sousedí na západní hranici s Hlavním městem Prahou a okresem Prahou-západ, na jihu s Benešovskem, na východě s Kolínskem a Nymburskem a konečně na severu s Mladoboleslavskem a Mělnickem.

Charakteristická podoba okresu, tvořící svým excentrickým tvarem část kruhu okolo Prahy, má výrazně protáhlý tvar ve směru sever-jih. Jeho netradiční vzhled, nejzřetelnější v grafické podobě na mapě, dokládají údaje o vzdálenostech. Zatímco z jižního cípu okresu na jeho severní protějšek je přibližně 80 km, na nejužším místě okresu v katastru obce Úvaly činí jeho šířka pouhé 3 km.

OKRES PRAHA–ZÁPAD

Území okresu tvoří půlměsíc obepínající ze západu Hlavní město Prahu. S Prahou má okres také nejdelší, východní, hranici. Na severovýchodě a jihovýchodě sousedí s okresem Praha–východ, na jihu s Příbramskem a Benešovskem, na západě s Berounskem a Kladenskem.

Povrch území tvoří řada vzájemně odlišných geomorfologických oblastí, jako jsou Turská, Bělohorská a Průhonická plošina, pahorkatiny Středočeského krasu a Dobříšsko-Štěchovická, Zdická a Pražská kotlina, oblast Jílovsko-Neveklovská, střední Povltaví, Benešovská pahorkatina a konečně vrchovina Hřebenů. Nejnižší místo - koryto Vltavy - je u Dolan 169 m n.m. a nejvyšší Lipový vrch je u Jílového o nadmořské výšce 458 m.

OKRES PŘÍBRAM

Příbramsko se rozprostírá v jihozápadní části středních Čech a jako okrajová oblast sousedí s krajem Jihočeským - s okresy Písek a Strakonice, s krajem Plzeňským - s okresy Rokycany a Plzeň–jih. Severní hranici tvoří Berounsko a okres Praha–západ, východní pak Benešovsko.

V západní a severozápadní části tvoří přirozenou hranici pásmo brdských lesů. Krajina se vyznačuje terénním zvlněním. Pozvolné stoupání vede ze širokých údolí na táhlé hřebeny a plošiny, které přesahují výšku 800 m. Nachází se zde nejvyšší místa středních Čech – vrchy Tok (864 m n.m.), Praha (862 m n.m.) a Třemšín (826 m n.m.). Nejníže položeným místem okresu je koryto říčky Křeničné s 271 m nadmořské výšky.
 

OKRES RAKOVNÍK

Okres Rakovník se nachází v západní části Středočeského kraje. Hranice na severu, východě i jihu tvoří přirozené útvary – terénní předěly, lesy, řeka. Pouze západní hranice není výrazná podle přírodních útvarů. Na východě a jihovýchodě sousedí okres s okresy Kladno a Beroun, na jihu a západě s okresy Rokycany a Plzeň-jih v západních Čechách a na severu s okresem Louny v severních Čechách.

Povrch rakovnického území tvoří převážně mírně zvlněné plošiny a pahorkatiny. Na severu vystupuje plošina Džbán až do nadmořské výšky 535 m. Střed tvoří Rakovnická pánev s průměrnou výškou kolem 350 m, kterou na západě, jihu a východě obklopuje Rakovnická plošina přesahující nadmořskou výšku 500 m. Na jihovýchodě se rozkládá Křivoklátská vrchovina prolomená hlubokým údolím řeky Berounky se strmými a místy skalnatými svahy. Zde leží i nejvyšší bod okresu vrch Vlastec - 612 m n.m.. Nejníže položeným místem je koryto Berounky u Račic – 224 m n.m..