Vodní nádrže

Vodní nádrž Orlík

Vodní nádrž Orlík je součástí Vltavské kaskády v jižních a středních Čechách. Byla vybudována v letech 1954–1961 a přehradila tok řeky Vltavy u Solenice na Příbramsku. Nese jméno zámku Orlík, který kdysi vystupoval na skále nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera

Vodní nádrž Kamýk

Vodní nádrž Kamýk je přehradní nádrž na řece Vltavě u obce Kamýk nad Vltavou v okrese Příbram. Přehrada byla postavena jako součást tzv. Vltavské kaskády v letech 1957–1962, pro vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík. Jejími dalšími účely jsou: ochrana před povodněmi, vyrovnání průtoků, energetika, nalepšení průtoků a rekreace.

Je vybavena vodní elektrárnou se čtyřmi Kaplanovými turbínami o celkovém instalovaném výkonu 4×10 MW, která byla uvedena do provozu v roce 1961. Provoz vodní elektrárny je dálkově řízen z centrálního dispečinku nádrže ve Štěchovicích.

Statistiky

• kvalita vody – dobrá – známka 2 (podle obsahu chlorofylu)
• výška hráze: 17 m
• délka hráze: 158 m
• rozloha hladiny: 195 ha
• 

Vodní nádrž Slapy

Vodní nádrž Slapy je přehradní nádrž na řece Vltavě u obce Slapy ve Středočeském kraji. Podle rozlohy (1162,7 ha) a hloubky 58m je pátou největší přehradou v České republice. Hladina se nachází v nadmořské výšce 271 m.

Vodní režim

Přehrada byla postavena jako součást tzv. Vltavské kaskády v letech 1949-1955.

Vodní nádrž Vrané

byla postavena v letech 1930–1936 jako první část vltavské kaskády. Jejím hlavním účelem je regulace odtoku vltavské kaskády.

U levého břehu se nachází jez a plavební komora. Má čtyři přelivná pole. Hráz dosahuje hradící výšky 9,7 m a nachází se na říčním kilometru 71,325.

 Vodní elektrárna

Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1936. Její provoz je dálkově řízen ze Štěchovic, kde se nachází centrální dispečink, který řídí všechny elektrárny patřící do vltavské kaskády. Je vybavena dvěma Kaplanovými turbínami o celkovém instalovaném výkonu 2×6,94 MW na pravém břehu. Elektrárna má výkon pouhých 13,88 MW, což je nejméně za všech elektráren patřících do vltavské kaskády.

 Plavební komory

Plavební komory umožňují velkým lodím překonat hráz vodní nádrže a prodlužují vltavskou vodní cestu až k hrázi vodní nádrže Štěchovice. Komory jsou dvě, nacházejí se u levého břehu a jsou vysunuty do horní vody.

Malá plavební komora se nachází blíže ke středu řeky, má v horním i dolním ohlaví osazena vzpěrná vrata a její užitná šířka je 12 metrů a užitná délka 85 metrů.

Velká plavební komora se nachází blíže ke břehu, v dolním ohlaví má osazena vzpěrná vrata a v horním ohlaví tabulový uzávěr podobný jako v jezovém poli, který umožňuje převádění velkých vod plavební komorou. Užitná šířka plavební komory je 12 metrů a celková užitná délka 134 metrů. Navíc je rozdělena středními vzpěrnými vraty na dvě menší plavební komory délek (ve směru po proudu) 43 metrů a 85 metrů.

Vodní nádrž Švihov

(známá spíše pod názvem vodní nádrž Želivka) je vodárenskou nádrží na řece Želivce, která slouží jako zdroj pitné vody pro středočeskou oblast včetně Prahy. Jedná se o největší vodárenskou nádrž v České republice a ve střední Evropě.

Méně známé přehrady jsou Suchomastská a Klíčovská